Aktuality

Dle vyhlášky o odpadech platí přísný zákaz vyvážet jakýkoliv odpad (stavební suť, trávu apod.) na veřejná prostranství obce nebo do soukromých areálů (např. do okolí bývalé bramborárny v areálu zemědělského družstva).

V případě většího množství odpadu mají občané možnost požádat na obecním úřadě o přistavení kontejneru; lze také kontaktovat přímo p. Lojku na tel. č. 721 860 094. Platí se pouze doprava, tj. odvoz odpadu na skládku v Borku.

K domácímu násilí dochází mezi lidmi žijícími ve společné domácnosti. Jde o vyostření vztahů mezi členy domácnosti, které končí fyzickým, psychickým, sexuálním nebo jiným násilím. Představa společnosti, že oběťmi domácího násilí jsou jen ženy, je mylná. Mohou jimi být i muži, děti, senioři či osoby se zdravotním postižením. Jde o vztah, kdy násilník získává nad svou obětí moc. Ve většině případů se intenzita domácího násilí časem stupňuje. K domácímu násilí dochází zásadně v soukromí a je velmi těžké ho zvenčí rozpoznat. Oběti domácího násilí se ve většině případů stydí za to, co vše si od agresora „nechají líbit“ a odmítají o tom, co prožívají, hovořit. Může také docházet „pouze“ k psychickému týrání, které má dle obětí domácího násilí mnohem větší dopady než násilí fyzické. Je také mnohem hůře prokazatelné.

Nyní v době pandemie koronaviru dochází k vyššímu počtu případů domácího násilí v ČR i po celém světě. Lidé mají obavy z budoucnosti, z možnosti nakažení, z poklesu příjmů i ze ztráty zaměstnání. Rodině může být nařízena karanténa či izolace a všichni členové domácnosti tak musí zůstat doma za zavřenými dveřmi. Všechny tyto obavy, pocit nejistoty a ponorková nemoc při karanténě či izolaci mohou ovlivnit vztahy v rodinách. Vyšší nervozita vede k nárustu domácího násilí.

Průlom většinou nastane, pokud se oběť domácího násilí sama rozhodne svou situaci řešit s pomocí policie nebo některých nestátních organizací, které se na pomoc obětem domácího násilí zaměřují. Policie může po oznámení domácího násilí vykázat násilníka ze společného obydlí. Jde o preventivní opatření, kdy je násilník vykázán z bydliště a bezprostředního okolí na 10 dnů. Vykázaná osoba musí ihned opustit společné obydlí a předat policii klíče od bytu. Osobě je umožněno vzít si za přítomnosti policie věci sloužící pro osobní potřebu a své dokumenty. Policie při vykázání násilníka ze společného obydlí poskytne obětem domácího násilí kontakty na pomáhající organizace.

Oběti domácího násilí se také mohou obrátit na intervenční centra pro osoby ohrožené domácím násilím. Pro občany Jihočeského kraje je určené Intervenční centrum pro oběti ohrožené domácím násilím v Českých Budějovicích (https://www.dchcb.cz/jak-pomahame/sluzby-strediska-dchcb/intervencni-centrum//). Jde o službu terénní, která dojíždí za svými klienty po celém kraji. Se svými klienty také komunikují na bezplatné telefonní nonstop lince, emailem, či prostřednictvím sociálních sítí. Pohotovostní nonstop linka Intervenčního centra v Českých Budějovicích – 603 281 300.

Pomoc obětem kriminality a domácího násilí poskytuje také organizace Bílý kruh bezpečí (https://www.bkb.cz). Tato organizace provozuje bezplatnou nonstop linku 116 006. Bílý kruh bezpečí může poskytnout obětem domácího násilí právní pomoc, psychologickou podporu i sociální poradenství. Na bezplatnou linku nemusí volat jen oběti domácího násilí. Mohou na ni volat i osoby, které hledají pomoc pro svou známou nebo známého, pro souseda či sousedku, dceru nebo syna.

Pro bližší informace či poskytnutí základního sociálního poradenství se můžete obrátit na sociální odbor MěÚ Dačice, Neulingerova 151/I – kancelář č. 210 Mgr. Irena Vašíčková – tel. 384 401 284 a kancelář č. 209 Mgr. Lada Štěrbová – tel. 384 401 249.

 Lada Štěrbová
sociální pracovnice

Bezplatné užití dálnice pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P
po zavedení elektronické dálniční známky

Od ledna 2021 nabyla účinnosti novela zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, která zavádí elektronickou dálniční známku a také nově upravuje osvobození od zpoplatnění pozemních komunikací.

V této souvislosti evidujeme zvýšený počet dotazů držitelů průkazů ZTP a ZTP/P k dané problematice. Ti se na našem odboru při vystavování parkovacích průkazů informují, jak mají v letošním roce postupovat v případě, že využijí zpoplatněné pozemní komunikace (typicky dálnice).

Nejprve je nutné si vysvětlit, že osvobození od poplatku se neváže na parkovací průkaz, ale na průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P. Označení vozidla parkovacím průkazem (obvykle za čelním sklem) však významně snižuje riziko zbytečného zastavování vozu a silničních kontrol.

Výše uvedený zákon v § 20a odst. 1 písm. h) doslova uvádí: „Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou podle zvláštního právního předpisu držiteli průkazu ZTP, nebo průkazu ZTP/P, pokud provozovatelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká.“

Vozidla, která splní následující podmínky, jsou od poplatku osvobozena automaticky:

1. osoba se zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, se nachází ve vozidle,
2. provozovatelem silničního motorového vozidla je buď sama osoba se zdravotním postižením nebo osoba jí blízká.

Nově se osvobození od poplatku vztahuje též na držitele průkazu ZTP, kteří jsou postiženi úplnou nebo praktickou hluchotou.

Touto problematikou se podrobně zabývá Národní rada osob se zdravotním postižením, která na svých internetových stránkách www.nrzp.cz poskytuje bezplatné poradenství. Její legislativní odbor zpracoval poměrně podrobné stanovisko, které naleznete jako informaci č. 92/2020. Mimo jiné vyvrací obavy z toho, že v roce 2021 budou držitelé průkazů ZTP a ZTP/P častěji zastavováni, kontrolováni, případně pokutováni, protože je elektronický systém vyhodnotí jako neoprávněné uživatele komunikace. Podle informací Národní rady osob se zdravotním postižením by měla být kontrola prováděna Celní správou, a to vizuálně. Probíhají jednání, jakým způsobem bude problematika upravena pro rok 2022.

Další informace k elektronickým dálničním známkám naleznete na internetových stránkách www.edalnice.cz.

Irena Vašíčková
sociální pracovnice

Pěstounská péče (2. část)

Minule jsme vás informovali o pěstounské péči obecně, dnes se zaměříme na její jednotlivé formy.

V praxi rozlišujeme dva základní typy pěstounské péče:

1) Individuální – probíhá v běžném rodinném prostředí. Do této péče spadá především pěstounská péče „klasická“ a příbuzenská.

V pěstounské péči „klasické“ je dítě svěřeno do péče cizích osob. Pěstouni mnohdy již své děti mají, nehledají tak naplnění svých rodičovských rolí. Pěstouni se především snaží dítěti pomoci v jeho nastalé situaci.

Individuální pěstounská péče nemusí být vždy péčí cizích osob. Může jít i o zaopatření dítěte v rámci rodiny a jedná se o pěstounskou péči příbuzenskou. Vychovateli dítěte bývají prarodiče nebo jiní příbuzní.

2) Skupinová – jedná se o tzv. velké pěstounské rodiny, kde je v péči kromě vlastních biologických dětí ještě několik dalších dětí, většinou velké sourozenecké skupiny.

Formou skupinové pěstounské péče jsou také například SOS dětské vesničky, kde se pečuje o skupinu dětí v nějakém pevně stanoveném seskupení s danými pravidly – v SOS vesničkách je např. pravidlem, že o děti pečují pouze ženy („tety“).

Zvláštní formou pěstounské péče, kterou novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. (v platnosti od 1. 6. 2006) zařadila do systému náhradní rodinné péče, je tzv. „Přechodná pěstounská péče“ (dále jen PPP). Zvláštní pozornosti se tato PPP dočkala až s přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v platnost 1. 1. 2013.

Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do PPP osobám zařazeným v evidenci vedené krajským úřadem:

• na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat (z důvodů zdravotních, výkonu trestu odnětí svobody a dalších). Po uplynutí této doby může dát rodič souhlas s osvojením (souhlas s osvojením lze dát nejdříve šest týdnů po porodu, jde tedy o novorozence, u kterých se čeká na souhlas rodičů s osvojením);
• na dobu do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že tu není třeba souhlasu rodičů k osvojení (§ 821 občanského zákoníku). Zde se jedná o děti, o něž rodič zjevně nemá zájem. Nezájem o dítě ze strany rodiče se považuje za zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. Nelze-li však v chování rodiče spatřovat hrubé porušování jeho povinností, je třeba, aby byl rodič poučen orgánem sociálně-právní ochrany dětí o možných důsledcích svého chování a aby od takovéhoto poučení uplynuly alespoň tři měsíce. O splnění podmínek, zda rodič nejeví o dítě zájem, rozhoduje soud na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako opatrovníka dítěte, popřípadě na návrh rodiče.

Svěření dítěte do PPP může nařídit soud předběžným opatřením na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle jeden rok. To neplatí v případě, že jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče u sourozence, jenž byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední.

Krajský úřad vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na přechodnou dobu evidenci osob, které mohou pěstounskou péči po přechodnou dobu vykonávat. Osoby vedené v evidenci musí být připraveny přijmout v případě potřeby dítě do pěstounské péče, za což jim náleží pravidelná měsíční odměna pěstouna.

Pro bližší informace či dotazy se můžete obrátit na odbor sociálních věcí na adrese: Měú Dačice, Neulingerova 151/I, kontaktní telefon: 384 401 257 nebo 384 401 252.

Příště se podíváme na proces zařazování žadatele o pěstounskou péči do evidence.

Jindra Jelínková, DiS.
odbor sociálních věcí

Na přelomu listopadu a prosince loňského roku byl v Třeběticích realizován projekt „Rozšíření veřejného osvětlení – I. etapa; Výměna svítidel“, díky němuž došlo k rozšíření veřejného osvětlení v části Josefská a k výměně nefunkčních svítidel na návsi. Projekt realizovala firma Jemnická stavba, a.s. 

Celkové výdaje činily 443 170 Kč. Obec Třebětice získala na realizaci projektu dotaci z rozpočtu Jihočeského kraje z Programu obnovy venkova v celkové výši 265 000 Kč. 

Pěstounská péče (1. část)

Pěstounská péče představuje spolu s osvojením a poručenstvím jednu z nejčastějších forem náhradní rodinné péče.  

Pěstounská péče je obecně určena dětem, o které se rodiče neumějí, nechtějí či nejsou schopni starat. Pokud tyto děti nejsou tzv. právně volné – biologičtí rodiče se nevzdali rodičovských povinností, ani jich nebyli zbaveni z rozhodnutí soudu – není možné je osvojit (mají kontakt s biologickou rodinou, ale nejsou podmínky pro osobní výchovu). Kromě těchto dětí se nalézají v pěstounské péči samozřejmě také děti, kterým oba rodiče zemřeli. V pěstounské péči se mohou ocitnout dále děti, které sice jsou tzv. právně volné, a připadalo by pro ně tudíž v úvahu osvojení, ale to z různých důvodů není realizováno nebo doporučováno (např. zdravotní postižení dítěte).

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu, dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem jmenovaným soudem, a jedině soud může také rozhodnout o jejím zrušení. Může tak učinit pouze ze závažných důvodů, vždy ale musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun. Chce-li se osobní péče o dítě ujmout osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou. Pěstounská péče zaniká dosažením zletilosti dítěte.

Děti umístěné v pěstounské péči mají právo být v kontaktu se členy své biologické rodiny. Podaří-li se jejich rodičům upravit si podmínky a vytvořit pro děti vhodné prostředí, je možný jejich návrat do původní rodiny.

Od 1. 1. 2013 je v účinnosti novela Zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně – právní ochraně dětí,  která přinesla změny v oblasti výkonu pěstounské péče. Rozšířila nabídku odborné podpory pěstounských rodin a umožnila rozvoj pěstounské péče na přechodnou dobu.

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí upravuje také některá práva a povinnosti pěstounů. Povinností je například uzavřít Dohodu o výkonu pěstounské péče s doprovázející organizací, což nejčastěji bývá místně příslušný OSPOD (orgán sociálně právní ochrany dětí) nebo nezisková organizace. OSPOD v Dačicích má v současné době uzavřenou dohodu s 21 pěstounskými rodinami. V rámci dohody má doprovázející organizace povinnost poskytovat rodinám výchovnou a poradenskou péči a sledovat výkon pěstounské péče. Pěstoun má nárok na respitní péči pro dítě, které je starší dvou let, v rozsahu minimálně 14 dní za rok. Nejčastěji jde o pobyty dětí na letních táborech nebo na školních akcích. Dále může být pěstounům minimálně jednou za šest měsíců zprostředkována odborná pomoc. Odborná pomoc může v tomto případě zahrnovat například terapeutické nebo psychologické služby, které pěstounovi umožní lépe zvládnout svoji rodinnou situaci a vyrovnat se s případnými potížemi. Pěstoun má také právo na zprostředkování či zajištění bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě.

Pěstounskou péči zprostředkovávají obce s rozšířenou působností, odbor, který má na starosti oblast sociálně-právní ochrany dětí, tedy i Městský úřad Dačice, Neulingerova 151/I, kam se v případě dotazů a bližších informací můžete obrátit. Kontaktní telefon: 384 401 257 nebo 384 401 252.

V dalším čísle bulletinu si přiblížíme různé typy pěstounské péče.

Jindra Jelínková, DiS.
odbor sociálních věcí