Z historie naší obce - kapitola IV.
OD KONCE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY DO ROKU 1989
Ve většině obcí se v květnových dnech roku 1945 začaly vytvářet revoluční národní výbory. Přesné záznamy o průběhu prvních dnů po osvobození v Třeběticích bohužel chybí. V obecní kronice uložené ve Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci je jenom krátká poznámka, že se v obci utvořil národní výbor ve složení: J. Toman 24, E. Tkaný - řídicí učitel, F. Chvátal 20, K. Habr 49, Vl. Bastl 5, K. Plachý 59, J. Nehyba 3 a J. Přívětivý 54. V knize zápisů ze zasedání obecního zastupitelstva je zaznamenána dne 15. července 1945 volba členů „místní národní rady“. Stali se jimi: Bohumil Bastl 31, Jan Nehyba 3, Matěj Brázda 61 a Antonín Tříletý 29. Předsedou byl zvolen Bohumil Bastl.
Náves okolo roku 1945
Čp. 33 a 34 okolo roku 1945
Politický a hospodářský život společnosti v prvních poválečných letech se utvářel v intencích Košického vládního programu. Počet politických stran byl omezen na čtyři: sociálně demokratickou, lidovou, komunistickou a národně socialistickou. V Třeběticích si svoji předválečnou pozici strana lidová ještě více upevnila. V parlamentních volbách v roce 1946 získala v obci Československá strana lidová 191 hlasů, KSČ 12 a národně socialistická strana 10 z celkového počtu 222 voličů.
V tomto roce se obecní volby nekonaly, ale existující národní výbory byly rekonstruovány podle parlamentních voleb. První zasedání „obnoveného místního národního výboru" se konalo 7. července 1946. Za předsedu byl zvolen rolník František Doležal čp. 4, dosavadní předseda MNV B. Bastl se stal místopředsedou.
Po únorovém převratu v roce 1948 se vývoj začal ubírat k upevňování rozhodujícího vlivu KSČ na všechny oblasti života společnosti, omezování politických svobod, likvidaci soukromého vlastnictví výrobních prostředků a postupného vytváření centralizovaného hospodářství. V zemědělství se to projevilo stupňujícím se tlakem na soukromě hospodařící rolníky a postupným zakládáním jednotných zemědělských družstev.
V roce 1949 byla provedena rozsáhlá reorganizace státní správy a územního rozdělení státu. Devatenáct obcí politického okresu Moravské Budějovice a soudního okresu Jemnice bylo převedeno pod politický okres Dačice (soudní okresy byly zrušeny). Mezi těmito obcemi byly i Třebětice.
Dožínky v roce 1949
Dožínky v roce 1949
Na přelomu 40. a 50. let měly národní výbory ještě do jisté míry určitou samostatnost, jak o tom svědčí zápis z jednání MNV v Třeběticích dne 18. června 1950. Na programu jednání byl i „příkaz stanice SNB v Jemnici o odnětí zbraní místním držitelům zbrojních pasů“.
A Rada MNV přijala tento závěr: „Přítomní členové se jednomyslně usnáší na tom, že nikomu z držitelů lovecké pušky neodejme, a proto žádného návrhu k odnětí pro stanici SNB v Jemnici nepodává. Své usnesení podkládá tím, že všichni majitelé loveckých lístků jsou řádnými občany, kteří plní své občanské povinnosti a zároveň jsou vášnivými lovci, kteří by odnětím pušky utrpěli na zdraví ...“.
Horní část obce - čp. 18, 19 a 20 okolo roku 1950
Komunistická strana si prostřednictvím akčních výborů postupně upevňovala mocenské postavení. V Třeběticích byl dne 15. dubna 1952 Okresním národním výborem na návrh akčního výboru Národní fronty odvolán z členství v MNV František Doležal (dosavadní předseda MNV) a Jindřich Kubeš. Na jejich místo byli jmenováni Josef Brtník a Ladislav Smetana. Dne 6. května 1952 byl předsedou MNV zvolen Miroslav Havlík.
Padesátá léta byla pro rolníky velmi těžká, zejména pro ty, kteří vlastnili více než deset hektarů. Byly jim stanovovány těžko splnitelné, resp. nesplnitelné dodávky, neměli nárok na šatenky, a proto byli nuceni nakupovat šatstvo a prádlo na volném trhu, kde bylo třikrát dražší. Mnohým rolníkům po splnění dodávek už nezbylo obilí ani na nové zasetí. Středním rolníkům byly rovněž nuceně vykupovány jejich zemědělské stroje, a tím se dále zhoršovalo jejich ekonomické postavení. Například společné zasedání Místního akčního výboru Národní fronty, Místní organizace KSČ a Rady MNV, konané dne 26. listopadu 1952, mělo jediný bod programu - prověření tzv. vesnických boháčů. V Třeběticích byli za „vesnické boháče“ označeni František Doležal, čp. 4, s výměrou půdy 16,34 ha, František Pokorný čp. 16, s výměrou 17,44 ha, Jan Dráb, čp. 17, s výměrou 13,88 ha, Jan Nekula, čp. 18, s výměrou 14,74 ha, Ludvík Hotař, čp. 22, s výměrou 15,30 ha, Ladislav Bastl, čp. 28, s výměrou 9,21 ha, Antonín Volnar, čp. 34, s výměrou 14,30 ha a Josef Volnar, čp. 38, s výměrou 14,78 ha. Běžným bodem programu Rad MNV bylo projednávání stavu dodávek od jednotlivých rolníků, vydávaní souhlasného či zamítavého stanoviska k žádostem o povolení domácích porážek ap.
V květnu 1953 rezignoval na funkci předsedy MNV Miroslav Havlík, který odešel pracovat do Dačic, a na jeho místo byl zvolen Josef Kopeček.
Zemědělské družstvo bylo v Třeběticích založeno v roce 1957. Vstoupilo do něj 57 občanů z 35 popisných čísel. Předsedou byl zvolen Josef Přívětivý. Celková výměra zemědělské půdy nově založeného JZD byla 330,35 ha.
Proces centralizace však pokračoval. Už za tři roky došlo ke sloučení JZD Třebětice a JZD Manešovice pod názvem Jednotné zemědělské družstvo 1. máj Třebětice. Výměra zemědělské půdy nově vzniklého družstva byla 601,99 ha. Předsedou družstva byl zvolen Josef Čurda z Manešovic. Při tomto sloučení přistoupili do JZD ještě další zemědělci, kteří dosud soukromě hospodařili. Do družstva nevstoupili Zdeněk Havlíček a Josef Brtník a zůstali soukromě hospodařit.
Rok 1960 byl i rokem další územní reorganizace. Pod MNV Třebětice byly přiřazeny sousední Manešovice a předsedou MNV byl zvolen Josef Čurda z Manešovic.
Ve druhé polovině 60. let se začal výrazněji měnit vzhled obce. Na silnici byl položen asfaltový povrch, potok protékající návsí byl zatrubněn a celá náves znovu urovnána. Úpravy návsi pokračovaly i na počátku 70. let - byly vykáceny staré stromy, vydlážděny nové chodníky, osazeny okrasné keře.
V roce 1969 byli na vlastní žádost vyčleněni z JZD Stanislav Svoboda čp. 8, Jaroslav Pokorný čp. 16 a Josef Toman čp. 24 a začali hospodařit soukromě.
Horní část návsi okolo roku 1965