Z historie naší obce - kapitola V.

OD ROKU 1990 DO ROKU 2007

Rok 1990 byl nazván rokem svobodných voleb; podle skutečně demokratických zásad se konaly po více než 40 letech. V červnu se uskutečnily volby do Federálního shromáždění a České národní rady a v listopadu do obecních zastupitelstev.

V parlamentních volbách ve volebním okrsku v Třeběticích se na prvním místě umístila volební koalice KDU-ČSL, Křesťansko-demokratické strany a Křesťansko-demokratického hnutí. Na druhém místě, zhruba s polovičním ziskem hlasů, bylo Občanské fórum a třetí mís­to obsadila KSČ s jednou třetinou hlasů oproti vítězné koalici.

V červnu se v Třeběticích uskutečnila podpisová akce za obnovení samostatnosti obce, kte­rou ztratila na základě administrativního přičlenění pod MNV Budíškovice před deseti roky. Proto se také v listopadových komunálních volbách volilo do budoucího zastupitelstva již opět samostatné obce. O přízeň voličů se ucházely čtyři volební strany - Občanské fórum, Politic­ké hnutí členů JZD, Volební seskupení zájmových svazů ČR a Československá strana lidová. Na kandidátkách do dvanáctičlenného zastupitelstva bylo zapsáno celkem 30 třebětických občanů.

Do obecního zastupitelstva byli zvoleni:

První veřejné zasedání zastupitelstva se konalo 7. prosince a byla na něm provedena vol­ba starosty a místostarosty. Jednání se zúčastnilo deset zvolených zastupitelů, dva byli omlu­veni. Při tajné volbě dostali rovný počet pěti hlasů Ing. Jan Koutný a Jindřich Přívětivý. Pro­to bylo provedeno druhé kolo voleb, při kterém Ing. Jan Koutný získal 6 hlasů, a tím byl zvolen starostou. Jindřich Přívětivý získal 4 hlasy a stal se místostarostou. Tímto aktem bylo dokončeno ustavení samosprávy obce.

V následujícím roce byla v celé republice zahájena tzv. malá privatizace a zároveň začaly být prováděny restituce, tj. vracení majetku původním majitelům nebo jejich potomkům. Parlamentem byly přijaty zákony, které umožnily soukromé podnikání. V Třeběticích byl hostinec a obchod vrácen synovi bývalého majitele Milanu Bastlovi. Soukromý obchod si otevřela Marie Čechová, soukromě podnikat začal i Jan Bastl, který vystoupil z JZD a otev­řel si truhlářskou dílnu. Antonín Tříletý začal podnikat jako soukromý zemědělec. Dva třebětičtí občané Ladislav Bastl a Jaroslav Jahoda odešli pracovat do Rakouska.

Na jaře roku 1991 bylo provedeno pravidelné sčítání lidu, domů a bytů. Třebětice měly k datu 1. března 299 obyvatel, z toho 148 mužů a 151 žen. Zaměstnaných bylo 74 mužů a 51 žen, ostatní byli důchodci, děti a studenti. V obci bylo 77 domů a 93 bytů. Všechny domy byly připojeny na veřejnou kanalizaci, 75 na veřejný vodovod, v 52 bylo ústřední nebo etá­žové topení. Občané vlastnili celkem 64 osobních automobilů.

Zajímavé je zjištění o stáří domů:

V obecním vodovodu se projevoval opakovaný nedostatek vody, proto byla vybudována jímka pro připojení další studny a zároveň byly do domácností namontovány vodoměry. Popla­tek za kubík vody se zvýšil z 0,80 na 3 Kčs.

V průběhu roku 1992 byla provedena transformace JZD Budíškovice na družstvo vlast­níků. Z původních 407 členů JZD se do nového přihlásilo 262. Družstvo vydalo 487 ha půdy soukromým vlastníkům, kteří o to požádali. Nové družstvo začalo hospodařit na 2630 ha půdy, z čehož bylo 91 ha pronajatých. Jako velký zemědělský podnik se tedy družstvo udrželo. Na ustavující valné hromadě bylo zvoleno nové představenstvo - předsedou se stal Ing. František Dohnal z Radkovic, členy představenstva z Třebětic se stali Ing. F. Staněk a H. Kubeš.

Rok 1993 byl prvním rokem nově vzniklé samostatné České republiky po rozpadu bývalé­ho Československa. S tím byla spjata otázka kolkování a postupné výměny peněz, vydávání nových poštovních známek a mnoho dalších administrativních opatření.

Jako výraz humanitární pomoci byly v tomto roce zvány do České republiky na ozdravný pobyt děti z Běloruska z oblastí postižených výbuchem černobylské jaderné elektrárny. Cha­rita Dačice organizovala pobyt skupiny 38 dětí se dvěma vychovatelkami a jedním lékařem. Na akci se podíleli i občané Třebětic, kteří do svých rodin přijali celkem 13 dětí. Byly to rodi­ny Václava Bastla, čp. 25, Jana Bastla čp. 75, Jana Tříletého čp. 29, Bohuslava Bastla čp. 31, Huberta Kubeše čp. 34, Františka Pelanta čp. 48, Jana Bastla čp. 72, P. Karáska čp. 67 a Old­řicha Tomana čp. 6. Celá akce se opakovala i v roce 1994 a 1995. V Třeběticích na ozdravném pobytu strávilo celkem 41 dětí.

Děti z Mladečna V Bělorusku na ozdravném pobytu v Třeběticích v roce 1993

V roce 1993 byly v obci na pozemku bývalé drůbežárny zahájeny práce na vybudování spor­tovního areálu, které pokračovaly v dalších letech až do roku 1996, kdy byl areál slavnostně předán do užívání.

Největší akcí v obci byla v roce 1995 generální oprava kostela, která je popsána v kapito­le o historii třebětického kostela a farnosti. V následujícím roce byl v obci proveden kabelo­vý rozvod telefonní sítě a ještě téhož roku bylo instalováno 31 telefonních stanic. Od polo­viny 90. let začíná na západním okraji obce výstavba nových rodinných domků, která pokračuje dosud.

V roce 1999 náhle zemřel dosavadní předseda Zemědělského družstva Budíškovice Ing. František Dohnal. Novým předsedou byl zvolen Ing. Jan Koutný z Třebětic. Funkce se ujal dne 1. srpna.

V letech 2000 a 2001 byla v obci provedena plynofikace - tedy poslední investiční akce, kte­rou bylo dovršeno vybavení Třebětic kompletními inženýrskými sítěmi. Celkem bylo v obci zřízeno 74 přípojek včetně přípojky do kostela, do budovy obecního úřadu, kravína a Druž­stevního domu. Plyn byl do potrubí poprvé puštěn 2. listopadu 2001.

V desetiletém intervalu bylo v březnu 2002 provedeno sčítání lidu, domů a bytů. V Třeběticích mělo trvalé bydliště 300 osob, z toho 152 mužů, 148 žen. Z hlediska věkového složení bylo dětí do 14 let 45, ve věku 15-59 bylo 101 mužů a 93 žen, ve věku 60 a více bylo 26 mužů a 35 žen. V obci bylo 74 budov, z toho trvale obydlených 72.

Dne 2. července 2005 oslavila krásné životní jubileum 90 let nejstarší občanka Třebětic paní Marie Plachá z čp. 55. 

Marie Plachá z čp. 55 - nejstarší občanka Třebětic v den svých 90. narozenin 2. 7. 2005

V roce 2005 požádala obec o udělení znaku a praporu. Návrhy vypracovala heraldická kan­celář Stanislava Kasíka z Roudnice nad Labem. Z pěti předložených návrhů vybralo zastupi­telstvo jeden, který byl zaslán Parlamentu České republiky. Dne 5. prosince 2005 převzal sta­rosta obce z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka dekret o udělení znaku a praporu obci Třebětice.

Popis znaku: Zeleno-stříbrně polcený štít. Vpravo nad zlatým obilným klasem se dvěma lis­ty do zlatého kruhu vepsaná červená zlatě lemovaná knížecí čepice, vlevo na zeleném vrchu stojí moták pochop v přirozené barvě.

Popis vlajky: List tvoří žerdový pruh široký jednu třetinu délky listu a pět vodorovných lis­tů, bílý, zelený, červený, zelený a bílý. V žerdovém pruhu nad žlutým obilným klasem se dvě­ma listy do žlutého kruhu vepsaná červená žlutě lemovaná knížecí čepice. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Pár dalších fotek z let 2004 - 2006 - ZDE