Myslivecké sdružení

Z HISTORIE MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ

Myslivecké sdružení Třebětice vzniklo 1. dubna 1977 sloučením MS Třebětice a MS Ostojkovice s cílem vytvořit lepší podmínky pro myslivecké hospodaření. Nové sdružení začalo hos­podařit na 2023 ha, z toho honební pozemky tvořily 1982 ha. Zakládajících členů bylo celkem třicet, z toho z Třebětic jich bylo dvanáct: Karel Vaštík č. 74, František Přívětivý č. 44, Josef Chvátal st. č. 52, František Staněk č. 33, Jan Bastl č. 72, Karel Plachý č. 59, Josef Přívětivý č. 66, Miloš Petr č. 73, Jan Nekula č. 18, Ing. Jan Koutný č. 23, Hubert Kubeš č. 34 a Bohuslav Přívětivý č. 44. Ostat­ní členové byli z Ostojkovic, Báňovic, Budče, Dačic, Manešovic, Říčan u Brna a Nových Syrovic.

Na ustavující členské schůzi byl zvolen výbor Miloš Petr, Otakar Jirmus, Ing. Leopold Brych­ta, Ing. Jan Pokorný, Josef Švarc, Karel Plachý, Jan Simandl, a Josef Neshyba. Předsedou byl zvo­len Miloš Petr z Třebětic.

Členové sdružení každoročně odpracovávali tisíce brigádnických hodin při zajišťování krmi­va, budování krmelců a posedů, při krmení zvěře v zimním období, ale také při pomoci zeměděl­skému družstvu nebo při zvelebování obce. Důležitým zdrojem získávání finančních prostředků v prvních letech existence sdružení byl i sběr železného šrotu. Pod Zavadilkou byla v roce 1978 vybudována střelnice na asfaltové holuby, která do současnosti slouží ke každoročním střeleckým soutěžím. V témže roce byl proveden odchyt živých zajíců, kteří byli v počtu 71 kusů dodány Interlovu. Cena za jeden kus byla tehdy 234 Kčs.

Historický snímek z výřadu po honu na zajíce v roce 1977

Z naháňky na divočáky v roce 1982

Předseda sdružení Miloš Petr zahajuje výroční schůzi v roce 1983

Srnce parukáře ulovil dne 15. 7. 1986 Ing. Leopold Brychta

Paroží srnců ulovených v roce 1985

Od 70. let se na stavech zajíců a bažantů nepříznivě projevovaly důsledky zemědělského hospodaření na velkých celcích, používání mechanizace, pesticidů a vysokých dávek průmyslových hnojiv. Například v roce 1979 byl plán ulovit 366 zajíců, ale výsledek byl jenom 18 kusů. Stejný počet zajíců byl uloven v roce 1982 a 1983. Lepší situace byla v srnčí zvěři. Ale používání nové zemědělské techniky se širokým záběrem a velkou pojezdovou rychlostí způsobovalo a způsobuje značné ztráty i na srnčatech. Například v roce 1983 bylo při sklizni zasečeno osm srnčat, stejný počet i v roce 1986. V pozdějších letech je odhadováno, že takto zahyne až 50 % srnčat.

V roce 1982 se poprvé uskutečnil odstřel srnců zahraničním hostem. Host z Německé spolkové republiky ulovil čtyři srnce a cestovní kancelář Čedok zaplatila mysliveckému sdružení 4100 Kčs. Tím byla založena „tradice" smluvního odstřelu zahraničními hosty, která pokračuje do současnosti. Dlouholetý lovecký host Richard Mensnig s chotí Lilou byli v roce 1990 přijati za čestné členy třebětického sdružení. V dalších letech se zúčastňovali nejen smluvních odstřelů, ale i každoročních střeleckých soutěží. Smluvního odstřelu se příležitostně zúčastňují i hosté z Rakouska a Itálie.

V roce 1984 se v honitbě objevil rys, který u Manešovic strhl čtyři kusy a u Třebětic tři kusy srnčí zvěře.

Sdružení zakoupilo v roce 1989 sto kachňat, která byla vypuštěna na Farský rybník. O jejich odchov se starali Hubert Kubeš a Jan Simandl. Prakticky 100 % se podařilo slovit, a proto byla akce opakována i v dalších letech. Kachňata byla vysazována i na další rybníky. Lov kachen se na něko­lik let stal důležitou součástí činnosti sdružení. V roce 1995 vydal tehdejší Okresní úřad v Třebíči zákaz polodivokých kachen na rybnících a nařídil likvidaci chovných zařízení. Zákaz trval do roku 1998, kdy byl chov kachen obnoven. Členové sdružení vybudovali krmicí zařízení – boudu, zásyp a oplocení proti škodné. V rákosí bylo zřízeno i několik umělých hnízd.

Čestní členové MS Třebětice Richard Mensnig s chotí Lilou (snímek z roku 1992)

Účastníci střelecké soutěže v roce 1987

Kachny na Farském rybníku v roce 1989

Farský rybník v roce 1998

Kachny na Farském rybníku v roce 1998

Před zahájením střelecké soutěže v roce 1996

Pojízdná kazatelna zhotovená Jaroslavem Jahodou v roce 2000

Výřad po lovu kachen v roce 2000

Vyznamenání Jana Simandla za zásluhy o myslivost u příležitosti jeho 70. narozenin v roce 2001

Před zahájením honu na kachny na Hříběcím rybníku u Ostojkovic v roce 2002

Naháňka v únoru 2005 - Maršovy Dvory

Krmelec zhotovený Josefem Chvátalem v roce 2003

Pro nedostatek drobné zvěře a úplnou absenci bažantů zakoupilo sdružení v roce 2001 něko­lik desítek odchovaných bažantů. Na honě v prosinci téhož roku byli sloveni.

Na mimořádné členské schůzi sdružení v březnu 2001 byl zvolen nový výbor ve složení Jan Koutný, Karel Wirgl, Antonín Kelbler, Pavel Létal, Antonín Habr, Jaroslav Jahoda a Vlastimil Vlček. Předsedou sdružení byl zvolen Karel Wirgl, hospodářem Antonín Kelbler a jednatelem Vlastimil Vlček. V tomto roce byl u příležitosti svých 70. narozenin Jan Simandl oceněn vyzna­menáním ČMMJ „Za zásluhy o myslivost.“

V roce 2003 si sdružení pronajalo od zemědělského družstva v kulturním domě jednu místnost jako klubovnu. Na její úpravě odpracovali členové více než pět set brigádnických hodin.

Sdružení kromě vlastní myslivecké činnosti uskutečňuje i společenské akce. Pro členy a rodin­né příslušníky to byly zejména zájezdy – například do Brna na výstavu Myslivost a příroda v roce 1985, do Salzburgu v roce 1990, do Jindřichova Hradce na výstavu mysliveckých trofejí v roce 1992, na jižní Moravu v roce 1998. Od roku 1990 pořádá sdružení každoročně myslivecké plesy (s výjimkou roku 2000), které se těší velké návštěvnosti. A tak kromě dobré zábavy návštěvníků znamenají plesy i nezanedbatelný příspěvek do pokladny sdružení.

V roce 2007 dovršilo Myslivecké sdružení Třebětice 30. rok své existence. Uplynulá léta byla ve znamení snahy většiny členů sdružení být dobrými hospodáři v honitbě a dobrými přáteli v osobním životě.

PŘEHLED O POČTECH ULOVENÉ ZVĚŘE

  * v kronice chybí údaj o počtech ulovené zvěře

Kresba z kroniky mysliveckého sdružení