Kdo zastupuje zájmy dítěte?

Každé dítě potřebuje někoho, kdo za ním stojí, chrání jeho práva a rozhoduje v situacích, kdy si samo neví rady nebo mu zákon neumožňuje jednat. Kdo jsou osoby, které mohou hájit zájmy dítěte v jeho běžném životě a kdo je tím, kdo je zastupuje například před soudem, nebo když se rodiče neshodnou?

Být zákonným zástupcem s sebou nese řadu práv a povinností. Mezi práva patří rozhodování o zdravotní péči, vzdělání, majetku a dalších záležitostech týkajících se dítěte. Mezi povinnosti náleží zajistit dítěti bezpečnost, zdraví a výchovu. Zákonný zástupce má také odpovědnost za výživu a péči o dítě a měl by jednat vždy v nejlepším zájmu dítěte. 

Přirozenými zákonnými zástupci dítěte jsou jeho rodiče. Zastupují dítě společně, ale to samozřejmě neznamená, že by dítě museli stále doprovázet. V běžných záležitostech, jako je návštěva lékaře nebo vyřizování školních formalit, jedná běžně pouze jeden z nich. V takových situacích se má za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. V některých případech může být zákonným zástupcem dítěte i jiná osoba, například prarodič nebo opatrovník.

Existují však také rozhodnutí, která přesahují běžnou správu, například volba školy, změna trvalého pobytu nebo podepisování smluv. V těchto případech se od rodičů očekává, že se na rozhodnutí dohodnou. Často jsou v podobných případech na dokumentech vyžadovány podpisy obou rodičů. Pokud k dohodě nedojde, může na návrh jednoho z rodičů rozhodnout soud, který jmenuje opatrovníka. Opatrovníkem v některých řízeních může být člen rodiny, jako jsou například prarodiče, nebo jiná vhodná osoba.

Opatrovník je stanoven vždy, pokud by mohlo dojít ke střetu zájmů dítěte a rodičů. Kolizním opatrovníkem bývá nejčastěji orgán sociálně-právní ochrany dětí (SPOD). Opatrovník má za povinnost objektivně posoudit situaci, před každým zásadním rozhodnutím získat názor dítěte (pokud to jeho věk a rozumová vyspělost dovolují) a zajistit, aby bylo v řízení rozhodováno v jeho nejlepším zájmu.

Dítě je v řízení chráněno i dalšími mechanismy. Soud má povinnost zajišťovat, aby jakékoliv rozhodnutí bylo učiněno v jeho nejlepším zájmu. Například v dědickém řízení musí soud posoudit, zda přijetí dědictví neohrozí majetkovou situaci dítěte. Při komplikovanějších řízeních, jako jsou spory o péči nebo majetek, může soud nařídit zapojení dalších odborníků, například psychologů nebo sociálních pracovníků, kteří pomohou stanovit, co je pro dítě skutečně nejlepší.

Právo zastupovat dítě trvá do jeho zletilosti, pokud není rodič této odpovědnosti zbaven nebo není soudně omezen v jejím výkonu.

Hana Čurdová
odbor sociálních věcí Dačice