Pěstounská péče (2. část)
Minule jsme vás informovali o pěstounské péči obecně, dnes se zaměříme na její jednotlivé formy.
V praxi rozlišujeme dva základní typy pěstounské péče:
1) Individuální – probíhá v běžném rodinném prostředí. Do této péče spadá především pěstounská péče „klasická“ a příbuzenská.
V pěstounské péči „klasické“ je dítě svěřeno do péče cizích osob. Pěstouni mnohdy již své děti mají, nehledají tak naplnění svých rodičovských rolí. Pěstouni se především snaží dítěti pomoci v jeho nastalé situaci.
Individuální pěstounská péče nemusí být vždy péčí cizích osob. Může jít i o zaopatření dítěte v rámci rodiny a jedná se o pěstounskou péči příbuzenskou. Vychovateli dítěte bývají prarodiče nebo jiní příbuzní.
2) Skupinová – jedná se o tzv. velké pěstounské rodiny, kde je v péči kromě vlastních biologických dětí ještě několik dalších dětí, většinou velké sourozenecké skupiny.
Formou skupinové pěstounské péče jsou také například SOS dětské vesničky, kde se pečuje o skupinu dětí v nějakém pevně stanoveném seskupení s danými pravidly – v SOS vesničkách je např. pravidlem, že o děti pečují pouze ženy („tety“).
Zvláštní formou pěstounské péče, kterou novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. (v platnosti od 1. 6. 2006) zařadila do systému náhradní rodinné péče, je tzv. „Přechodná pěstounská péče“ (dále jen PPP). Zvláštní pozornosti se tato PPP dočkala až s přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v platnost 1. 1. 2013.
Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do PPP osobám zařazeným v evidenci vedené krajským úřadem:
- na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat (z důvodů zdravotních, výkonu trestu odnětí svobody a dalších). Po uplynutí této doby může dát rodič souhlas s osvojením (souhlas s osvojením lze dát nejdříve šest týdnů po porodu, jde tedy o novorozence, u kterých se čeká na souhlas rodičů s osvojením);
- na dobu do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že tu není třeba souhlasu rodičů k osvojení (§ 821 občanského zákoníku). Zde se jedná o děti, o něž rodič zjevně nemá zájem. Nezájem o dítě ze strany rodiče se považuje za zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. Nelze-li však v chování rodiče spatřovat hrubé porušování jeho povinností, je třeba, aby byl rodič poučen orgánem sociálně-právní ochrany dětí o možných důsledcích svého chování a aby od takovéhoto poučení uplynuly alespoň tři měsíce. O splnění podmínek, zda rodič nejeví o dítě zájem, rozhoduje soud na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako opatrovníka dítěte, popřípadě na návrh rodiče.
Svěření dítěte do PPP může nařídit soud předběžným opatřením na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle jeden rok. To neplatí v případě, že jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče u sourozence, jenž byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední.
Krajský úřad vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na přechodnou dobu evidenci osob, které mohou pěstounskou péči po přechodnou dobu vykonávat. Osoby vedené v evidenci musí být připraveny přijmout v případě potřeby dítě do pěstounské péče, za což jim náleží pravidelná měsíční odměna pěstouna.
Pro bližší informace či dotazy se můžete obrátit na odbor sociálních věcí na adrese: Měú Dačice, Neulingerova 151/I, kontaktní telefon: 384 401 257 nebo 384 401 252.
Příště se podíváme na proces zařazování žadatele o pěstounskou péči do evidence.
Jindra Jelínková, DiS.
odbor sociálních věcí